komiks Off-White - KAPITOLA 2. - Les hříšníků (5. část překladu)

30. srpna 2014 v 14:07 | Crazy Girl |  Off-White (překlad)

Kapitola druhá - Les hříšníků
Iki: "Slíbili jídlo... a není tu žádné jídlo... mám hlad... jsem tááák hladový..."
Vlčice: "Vypadáš zajímavě... Mé jméno je Kaya. A tvoje?"
Iki: "I... I, I, I..."
Kaya: "No?" *dotkne se ho nosem*
Jera: "He he he... Iki má novou roztomilou holku? Ne na dlouho!"
Jera: "Jmenuje se Iki! Ale je tááák hloupý, že zapomněl i to! Není to ten Pan Pravý pro tebe, drahá!"
Iki: "Proč mi to vždycky děláš?!..."
Jera: "Buď zticha! Udělej si nějaké svaly a teprve pak mysli na holky, ty malý mrňousi!"
Kaya: "Mýlíte se! Já si myslím, že je velice hezký..."
Jera: "COŽE?! Já se MÝLÍM?! Jak se opovažuješ?! Je to ten největší srab na celém světě!"
Jera: "Je to ten nejubožejší, dětinský, neduživý, retardovaný, blah, blah, blah, pitomý, naivní, blah, kreténský, blah, pošetilý, zarostlý, blah, blah, blah, špendlíková hlavička, hlupák, chabý, blah, blah, blah, nudný, blah, blah, blah, blah... blah, slaboch, blah, blah, blah, blah, BLAH!"
Kaya: "Už jsi skončila?..."
Iki: "Ewww... Jero... slintáš..."
Jera: "Jestli se ti líbí, znamená to, že jsi stejně ubohá jako on."
Kaya: "Ubohá? Já nejsem ta, kdo pomlouvá ostatní jen proto, že ho nikdo nemá rád..."
Jera: "Ty drzá holčino! Jsi drzá, arogantní, nestydatá, blah, blah, blah, upískaná, nafoukaná, drzá, blah, blah, nadutá, ztřeštěná, hrubá, blah, blah, blah, blah, hubatá, ztřeštěná, blah, blah, blah, blah, vlezdoprdelka, blah, blah, blah, blah, blahgrrrrr."
Vlče: "... a nebojácný lovec se tiše plíží ke své nic netušící kořisti..."
Béžovobílé vlče: "Mamince se to nebude vůbec líbit! Řekla nám, aby jsme zůstali v doupěti, dokud cizí neodejdou pryč! Prosím, můžeme jít zpátky? Budeme mít velké problémy, jestli nás tady maminka najde!"
Hnědé vlče: "Bude to stát za to!"
Jera: *stříhá ušima* "... blah, blah, blah... navíc, ty jsi to nejhorší, blah, blah, blah, tele, blah, namyšlená, blah, blah, blah... A jak se vůbec opovažuješ, blah, blah, blah..."
Iki: "Hej, Jero! Máš přece nadávat mě - a ne jí! Vždyť ty jí ani neznáš!"
Hnědé vlče: *zakousne se Jeře do ucha*
Jera: "CO TO...?!"
Šedá vlčice: "Ach ne! To je zase Regin a Daina!"
Jera: "Sundejte to ze mě, sakra, nebo vám vyrvu vnitřnosti z těla!!!"
Iki a Kaya: *smějí se*
Šedá vlčice: "Moc se omlouvám! Dělá to pořád! Prosím, zůstaňte v klidu!"
Béžová vlčice: "Pusť se, Regine! Othala nás zabije, jestli o tom uslyší!"
Jera: "V klidu? V KLIDU!? Sundejte ho ze mě, nebo vás všechny zabiju! Co to říkám... stejně vás všechny zabiju!!
Iki a Kaya: *smějí se*
Šedá vlčice: "Už to skoro je! Tahej víc, Anu!"
Anu: "Snažím se!"
Jera: *ječí*
Iki: "Jmenuju se Iki."
Kaya: "Už vím, hlupáčku..."
Jera: "Moje ucho! Natrhl mi ucho!"
Kaya: "Kdo vlastně byla ta zvláštní dáma?"
Iki: "Je to moje matka... no, zrovna teď stepující. Uhm... Nechtěla bys..."
Kaya: "Ano?..."
Tmavě šedý vlk: "Hej! Jídlo dorazilo!"
Iki: "Cože? Jídlo?! Jídlo, jídlo, jídlo, jídlo, jídlo, jídlo..."
Kaya: "Kluci... Všichni jsou stejní..."
Othala: "Zdá se, že se lovec vrátil."
Raigho: "Ach ne! Prosím, ne! Ne lidské jídlo!"
Raigho: "DOST!"
Iki: "Co je? Voní hezky..."
Raigho: "Othalo! Jak se opovažuješ dávat svým vlkům lidské jídlo?!"
Othala: "Jestli se ti to nelíbí, tak to nejez!"
Raigho: "Jak dlouho lovíte lidská zvířata?! Víš vůbec, že dříve nebo později si rpo vás přijdou?! Víš vůbec, co to znamená pro tvoji smečku?!"
Othala: "Dělám to pro dobro mojí smečky, proboha! Ovce jsou hloupé a pomalé. Díky nim jsme tak silná smečka bez toho, aniž bysme se museli vydávat na dlouhé toulky!"
Raigho: "Myslel jsem, že jsi moudrý vůdce, ale zmýlil jsem se... Odcházíme! Toto místo už není bezpečné! A odcházíme hned!"
Fehu: "Co?!"
Gebo: "Ale ne..."
Jera: "No, už bylo na čase!"
Iki: "Musíme?"
Fehu: "Ale, Raigho! Svoji rodinu jsme celé dva roky neviděli! Prosím, promysli to!"
Gebo: "Nechceme ještě jít... Zůstaňme tu alespoň o pár dní déle! Jsem si jistý, že všechno bude v pořádku."
Raigho: "Nehádejte se se mnou! Já jsem vůdce a já jsem ten, kdo rozhodne, zda zůstaneme, nebo ne! Fehu, Gebo... nehci vás nutit k odchodu. Patříte do této smečky... Zůstaňte, jestli chcete."
Fehu: "Tohle neříkej! Slíbil jsem, budu na tvé straně a svůj slib dodržím. Ale potřebuju si prmluvit s Gebem..."
Raigho: "Fajn. Ale vyřiďte si to tak rychle, jak to jen bude možné."
Fehu: "Gebo... Já vím, že je to pro tebe těžké, ale... přeješ si zůstat tady s naší rodinou, nebo jít s námi?... Tady nebudou žádné tvrdé pocity bez ohledu na tvoje rozhodnutí, víš..."
Gebo: "Vím, strýčku Fehu... Abych byl upřímný... Mám opravdu strach z toho, že znova opustím svoji smečku... Ještě si vzpomínám, jak jsem se cítil tehdy ve sněhové bouři a nechci to cítit znovu... chtěl bych se usadot na nějakém místě... na místě, které bych mohl nazývat domovem... ale... ale nyní jste vy moje smečka!... A nemůžu jí nechat jít! Budu následovat Raigha! Neopustím tě, strýčku Fehu!"
Kaya: "Takže je na čase, abychom jsme se rozloučili... Myslím, že se už nikdy nesetkáme, Iki..."
Iki: "Budeš mi chybět, Kayo."
Raigho: "Opouštíme toto místo. Přeji vám hodně štěstí a doufám, že k vám budou lidé milosrdní..."
Othala: "Jděte! Nepotřebujeme slitování od nikoho! A hlavně ne od vás!"
Jera: "Ty jeden mrňavý..."
Šedá vlčice: "Regine! Chovej se slušně!"
Raigho: "Nohlížej se, Iki! Nikdy se nedívej zpět..."
Tmavě šedý vlk: "Ale no tak, Kayo! Vrať se zpátky do lesa!"
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Kikča Kikča | E-mail | Web | 1. září 2014 v 21:05 | Reagovat

Pěkný :-)
Těším se na další :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama