Vrahova oběť - KAPITOLA DRUHÁ - Láska

7. dubna 2014 v 17:04 | Crazy Girl |  Vrahova oběť
Tak tu máte druhou kapitolu, když jste se na ni tolik těšili. Přeji pěkné čtení :-)


KAPITOLA DRUHÁ
Láska

Začínala jsem se pomalu potit. Byla jsem tak nervózní, že víc to ani nebylo možné. Ach, Bastet, prosím, dej mi to štěstí, abych alespoň jednou nic nezvorala, prolétlo mi hlavou.
"Taky děkuju," odpověděl. Zjevně na to neměl nic říct. "Můžu se podívat na tvoji knížku?" zeptal se. Asi ho zaujala.
"Jistě," odpověděla jsem, podala mu knížku a on v ní chvilku zaujatě listoval.
"Ty ráda upíry, co?" řekl, když mi ji vracel.
"Jo. Hodně mě fascinují," odpověděla jsem.
"Spousta dívek je má ráda. A ani se jim nedivím."
A tak se náš rozhovor obrátil k upírům. Při tomto rozhovoru mě nervozita úplně opustila. Ale i přesto, že jsem byla sama sebou, jsem si dávala velký pozor na to, aby ze mě nevypadlo nějaké sprosté slovo, což se mi stává hodně často.
"Myslím, že bych měla jít domů. Hřbitov za chvilku zavírají," řekla jsem, když se začalo stmívat.
"Smím tě doprovodit domů?" otázal se.
"To by bylo milé," odpověděla jsem a společně odešli ze hřbitova. Cestou ke mně jsme se bavili o svých zájmech, přičemž jsme se hodně nasmáli a zjistili, že toho máme hodně společného. Byla to nejkrásnější chvíle mého života. Po nějaké chvíli jsme byli před mým panelákem.
"Moc rád jsem tě poznal," řekl.
"Já tebe taky," odpověděla jsem. Chtěla jsem se s ním rozloučit, ale nakonec jsem to neudělala, protože jsem na něm spozorovala, že mi chce něco říct.
"Jo, a nech...nechtěla bys jít se mnou zítra večer na večeři? Tak nějak v tuhle hodinu, jestli se ti to bude hodit?"
Tak tohle mě zasáhlo jak facka. Už dlouho sním o tom, že mě jednou někdo pozvě na večeři. Dneska je den mých splněných snů.
"Tak jo. Jistě. Času mám vždycky dost, takže přijdu."
"Dobře. Tak zítra?"
"Zítra," přikývla jsem a moji tvář neopuštěl úsměv.
"Fajn. Tak se zatím měj, princezno." A pak se stalo něco, co jsem vůbec nečekala. Vzal moji ruku do té své, sklonil se a lehce mě na ni políbil. Přitom se mi neustále díval do očí. Měla jsem dojem, jako bych do ní dostala lehoučký šok a srdce mi začalo bušit o sto šest. Tohle jsem vůbec nečekala. Překvapilo mě to a potěšilo.

Jakmile jsem otevřela dveře svého bytu, první, co jsem udělala bylo, že jsem se svalila na práh dvěří. To, co jsem tam dole před panelákem zažila, mě totálně dostalo. Nejenom, že mě pozval na večeři, ale ještě mě políbil na ruku. Po chvilce jsem se posadila a sundala si boty. Zavřela jsem dveře, zalezla do svého pokoje s počítačem, pohodlnou postelí a poličkami plné hororových a romantických knížek o upírech a vlkodlacích. Tam jsem se svlékla a šla se osprchovat.
Jakmile se na moji pokožku dostala příjemně teplá voda, nechtělo se mi nic jiného, než se převléct do noční košile, navečeřet se, zamířit do postele a usnout. Kdybych to teďka řekla rodičům, natolik by se divili, že by na koukali jak ňácí vejři. Obvykle jsem vzůhu nejméně do půlnoci nebo do jedenácti, takže se, prosím, nedivte.
Když už jsem byla po večeři, zalezla jsem do postele a poddala se svým představám. Představovala jsem si Jeffa, jak leží vedle mě a jak se lehce dotýká mé tváře...najednou jsem si uvědomila, že neležím v posteli, ale v krásné trávě ve stínu pod stromem. Byla jsem přitisknutá k Jeffovi, a on mě hladil po zádech a tváři. Najednou jsem cítila, jak se jeho rty setkali s mými. Byl to ten nejlehčí polibek, jaký může existovat. A záhy jsem zaslechla hudbu. Zněla vzdáleně a tlumeně. Jakoby nás někdo sledoval a chtěl, abychom si svoji romantiku užili co nejlépe. Po pár vteřinách byla hudba stále hlasitější a zřetelnější. Naopak Jeff, jeho polibek a doteky stébel trávy byli stále slabší a chabější. A najednou vše zmizelo.
Rychle jsem otevřela oči a zjistila, že vůbec neležím v trávě s Jeffem, ale v posteli u sebe v pokoji, a že ta hudba, je vlastně můj budík na telefonu. Vypla jsem budík, lehla si a v duchu si přehrála vše, co se mi právě před chvílí zdálo. Ano, je to pravda. Jsem zamilovaná.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Kikča Kikča | E-mail | Web | 7. dubna 2014 v 17:37 | Reagovat

Ach bože to je úžasný :333 :D Těším se na další kapču!! :D

2 Crazy Girl Crazy Girl | E-mail | Web | 7. dubna 2014 v 17:40 | Reagovat

[1]: Su ráda, že se líbi :)

3 Kačíí Kačíí | Web | 7. dubna 2014 v 20:01 | Reagovat

Bože... to je tak sladký... taky sjem se zamilovala.. :D :) moc se těším na další :) ;)

4 Crazy Girl Crazy Girl | 7. dubna 2014 v 20:35 | Reagovat

[3]: Nedivim se a su ráda, že se těšíš :-)

5 Kai Kai | E-mail | Web | 8. dubna 2014 v 21:42 | Reagovat

Asi jsi četla Twilight, co? (scéna z louky) A :D Pár výtek bych našla (ňáký), ale to je jedno, máš ještě fůru času na zlepšení :D Každopádně Jeff začíná být čím dál tím víc bad-ass...a

6 Kai Kai | E-mail | Web | 8. dubna 2014 v 21:42 | Reagovat

*asi se vrátím, abych si přečetla zbytek :)

7 Crazy Girl Crazy Girl | E-mail | Web | 10. dubna 2014 v 14:46 | Reagovat

[6]: Ne, Twilight jsem nečetla, mě to prostě jen tak napadlo XD

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama